Marek - Řevnice

Valící se pomeranče...


Tvůj lokátor Lokátor protistanice Vzdálenost (km): Azimut:

Články o PMR

Lov na PMR neděle 10.12.2006

Aneb jak jsem lovil a málo toho ulovil.
  Když jsem na diskuzi portálu www.cbradio.cz zaznamenal opět nějaké aktivity na PMR pásmu, řekl jsem si, že bych u toho mohl být. V sobotu odpoledne, jsme se s kamarádem chystali jít lítat s letadly. Ovšem počasí tomu nepřálo. Sednul jsem tedy do auta a zkusil vyjet na nedaleký kopec nad Řevnice, směr Mníšek pod Brdy. Na vrcholu kopce je malé parkoviště, které přímo láká k malému portejblu. Počasí bylo, že by ani PMRkaře nevyhnal. Nu což zkusíme. Zapnul jsem tedy vysílačku. A světe div se, na PMR pásmu rušno. Slyšel jsem Zdeňka Litoměřice, report 3, Romana Modřany, report 4 a Michala Polepy, ale to si nejsem moc jistý, report 1. Raději jsem moc nevysílal, protože parkoviště sice láká k portejblu, ale je kousek od vysokého napětí. Chvíli jsem ještě poslouchal, a pak rychle domů. Večer se na diskuzi objevily další zprávy, že si někteří dají v neděli repete. Začaly horentní přípravy. Nabít veškeré zdroje. Jak pro stanici, tak i pro letadlo, protože na neděli bylo opět domluveno i lítání s kamarádem Mílou. Ještě že modelářskou nabíječkou, jsou akumulátory nabity cobydup. Připravit antány a jít klidně spát. Už jsem se těšil na neděli. Noční déšť se mi moc nelíbil. Uvidíme ráno. Když jsem vstal, bylo krásně. Po dešti ani památky. Počasí si dalo opravdu záležet. O to víc jsem se těšil na odpoledne. Když se blížil čas naší společné lítací akce s kamarádem, vzal jsem do ruky stanici a dávám výzvu……..nic. Druhá výzva……nic. Třetí výzva…..nic. Potupně šahám po mobilu a vyzváním. Také nic. Se slovy „přece nepůjdu lítat sám“ hážu do auta fidlátka pro PMR a dítě. Ať se taky vyvětrá, holka jedna. Teoretickým průzkumem QTH, jsem si vyhlídnul kopeček (407m.n.m) u obce Mořina. Bylo potřeba zjistit, zda by se hodil na případný portejbl. Valím si to na Mořinu a v tom telefon. Zastavuji a volá kamarád Míla. Po rychlém vysvětlení kam se sunu, jsme si domluvili naši lítací akci. Je něco málo po druhé hodině, takže času, než zapadne sluníčko, je relativně dost. Přijíždím skoro na místo a spatřuji odbočku s polní cestou, k mému vytouženému kopečku. Zákaz vjezdu žádný, cesta volná. Noční déšť se na polní cestě silně podepsal. Fijous se škrábe na kopec a chvílemi si připadám spíše jako na sněhu, než na polní cestě. Docela to klouže. Joooo zimní gumy jsou zimní gumy. :o)) Cesta vede až na vrchol kopce. Velmi příjemně mě překvapilo, že výhled je skoro na všechny strany. Nelením a vytahuji dítě ze sedačky. Rozkládám židli a do ní usazuji Karolínku. Dostala i svačinku. Tak to by bylo. Dále vybaluji své fidlátka. PMR stanici SENCOR SMR200, vlastnoručně vyrobeného Moxíka a bílou hůl, (ne tu slepeckou prosím), taktéž z domácí dílny. Zapnu rádio a chvíli poslouchám. No a přichází klasika, Roman Modřany. Zpočátku report 2. Pak jsme to vylepšili na report 5. Slyšel jsem také Frantu CV, report 3. Než jsem se stačil na Frantu CV probojovat, tak jsem od Romana Modřany dostal zprávu, že Franta CV musí domů a už nevysílá. Zkouším lovit dál. Všude je mrtvo. Po Standovi Králíky a Foxovi Jirny ani vidu ani slechu. Za třičtvrtě hodiny balím fidlátka a svištím domů pro letadlo. Sjezd z kopce byl ještě dramatičtější než výjezd. Chvílemi to vypadalo že to pošlu přímo do pole. Zapadnu, nebo to obrátím na budku a bude vymalováno. Naštěstí fijous to zvládnul na jedničku. Cestou dolů do Řevnic ještě stíhám jedno spojení s Martym Dobřichovice, report 4. Jen na pendrek a z auta. Doma jsem přihodil do auta letadlo a hurá zase na kopec. Tam jsem se setkal s kamarádem Mílou a super jsme si polítali. Během lítání jsme ještě stihli další spojení s Martym Dobřichovice, tentokrát report 5. Byl slyšet i Jezevez ale na výzvy na kanále nereagoval. Potom už nás docela často gumovaly nějaké děti, a ani ty nereagovaly na výzvu ke komunikaci. Škoda. Domů jsem se vracel s pocitem dobře stráveného odpoledne. Počasí nám přálo, a na to že je prosinec, je opravdu super. Kéž by takových dnů bylo víc. Karolínka se také příjemně unavila a byla na spaní. Ovšem po návratu domů zázračně ožila. Teda, kde ty děti dobíjejí baterky, by mě fakt zajímalo. Tak to je asi tak vše o mém lovu na PMR. Pokud jsi to dočetl(la) až sem tak smekám…..:o))
 
PMRku zdar a někdy třeba v éteru naslyšenou Marek – Řevnice
 
Ps: Na fotografiji jsem já, kamarád Míla (to je ten vyšší a bez čepice), a ta míhající se čepice je malá Karolínka….:o)))
 
 
Poslední komentáře
03.01.2007 07:52:03: Zdravím a prajem v roku 2007 okrem šťastia kus zdravia a čo najviac spojení od srdca k srdcu s priat...
12.12.2006 15:11:40: Romane to je v pohodě. Franta přece nevysílal naposledy ne??? :o)))
12.12.2006 00:35:38: Omlouvám se Marku, mohlo mě napadnout odstěhovat se o kanál, budu si to pamatovat.
11.12.2006 01:11:48: Opravdu škoda Franto. Já slyšel asi tak tři Tvé výzvy, ale kluci mi tam kecali na kanále tak jsem je...